CO JE TO BIODIVERZITA?
Biodiverzita označuje rozmanitost živých organismů v přírodě. Je základním předpokladem pro fungování jednotlivých ekosystémů (např. les, louku nebo třeba korálový útes), v nichž má své nezastupitelné místo každý živočich i rostlina, kteří tvoří jeden propojený celek. Rozmanitost druhů patří mezi ukazatele stavu životního prostředí.
CO OHROŽUJE DRUHOVOU ROZMANITOST?
Zastoupení jednotlivých forem života se v rámci ekosystémů přirozeně proměňuje, biodiverzitu však ohrožuje především lidská činnost. Jakmile dojde k narušení této rovnováhy, ekosystém se může zhroutit. Vymizí-li například jeden živočišný druh, jiný se přemnoží a nahradí jej. Podobně je tomu u rostlin; kvůli zemědělské produkci a dřevařskému průmyslu se vysazuje jeden druh plodiny/stromu na určité ploše půdy (tzv. monokultury), čímž je rozmanitost narušena. Mezi faktory, které ohrožují biodiverzitu, patří tedy těžba surovin, zvyšující se zemědělská produkce, znečištění prostředí ale i klimatické změny.
CO SE STANE, KDYŽ SE SNÍŽÍ BIODIVERZITA V PŘÍRODĚ?
Snižování biodiverzity zapříčiní úbytek přírodního bohatství, fungující ekosystémy jsou navíc velmi důležité pro celé lidstvo. Rostliny, živočichové, opylovači – jeden bez druhého se neobejdou a my lidé se neobejdeme bez nich. Narušováním biodiverzity a přirozené rovnováhy tak ohrožujeme nejen sami sebe, ale také ostatní formy života.
Pestřejší ekosystém je stabilnější a odolnější vůči vnějším vlivům, změnám či přemnožení škůdců. Napadne-li takový kůrovec smíšený les, nezahubí všechny stromy. V čistě smrkovém lese určeném pro produkci dřeva tento brouk napáchá obrovské škody a celý les může zaniknout. Monokultury navíc nejsou vhodným útočištěm ani nenabízejí potravu pro více druhů živočichů.
CO PRO TO MŮŽEME UDĚLAT?
Základem je vyhnout se vysazování přírodních monokultur. Louky a zahrady je vhodné sekat šetrnějším, tzv. mozaikovým způsobem, tedy po částech. Mezi benefity mozaikové seče patří skutečnost, že hmyz obývající travní porost může před další sečí přesídlit, nepřijde o svou potravu v podobě pylu, nektaru a rostlin a nedojde tak k jeho zahubení.
Na zahradě bychom měli vysazovat různé druhy rostlin tak, aby měli její zvířecí obyvatelé (hmyzí opylovači i ptáci) potravu během celého roku, možnost úkrytu i rozmnožování. Trávník by měl být pestrý, vyhněme se také umělým hnojivům a pesticidům.
A JAK BIODIVERZITĚ KONKRÉTNĚ POMÁHÁ MATTONI 1873?
To si můžete přečíst zde.